3. báseň Slezska řeč – Fran Směja

Tvrda je slezská řeč,
kaj teho třeba.
Inač je měkučka,
jak střídka chleba.

Posledňa z posledních,
je podněs zvaná,
že byla chudobna,
k sudům též hnana.

Kdo ju chce zesměšniť,
robi tak smělo,
kemu by slezsku reč
branič sa chčelo ?

Něraz ju drobný lud
i plakač vidžel,
a kdo sa pánem stal,
i mluviť sa stydžel tak,
jak ho mačička učili volač,
k Slezsku sa něhlasil,
leda o kolač.

Ale to něvadži, i bez nich byla,
řeč, kera v našich chalupkach žila,
nikdy sa něvzdala,
něpadla v boju
řeč slezska – děvuška v narodnim kroju!